Motoristé včetně kamionů či dopravních podniků přecházejí na klasická fosilní paliva. „Kvůli zrušení daňového zvýhodnění jsme od biopaliv upustili na přelomu roku. Využívali jsme biopaliva z 50 procent, děláme týdenní objednávky a na změnu jsme se připravili,“ říká Pavla Struhalová z dopravní firmy Arriva Morava, která svými 770 autobusy obsluhuje Moravskoslezský kraj.

Nezájem o biopaliva potvrzuje i Sdružení automobilových dopravců ČESMAD Bohemia. „Při ceně nafty 25,90 koruny za litr dosahuje cena bionafty 31,15 koruny a směsná nafta s 30 procenty biosložky 27,15 koruny,“ vypočítává Hynek Sagan, generální ředitel a spolumajitel distributora Armex Oil.

„Biopaliva byla především doménou malých petrolejářů, mohli tak konkurovat velkým sítím. Z nich prodávali bio jen Čepro, někde možná OMV a Benzina,“ říká Ivan Indráček, šéf Unie nezávislých petrolejářů.

S tím je teď konec. „Bioethanol se ještě trošku prodává, ten uvažujeme zachovat,“ říká Martin Kulíšek, obchodní ředitel KM Prona, provozovatele 36 čerpacích stanic. „Lidi, kteří brali biopaliva, přejdou na motorovou naftu, zisk nám to asi negativně neovlivní,“ uvažuje.

Benzinky doprodávají zásoby

Biopaliva postupně ze stojanů napříč Českem mizí. „Do února budeme mít zrušenou nabídku vysokoprocentních biopaliv na čerpacích stanicích Eurooil,“ říká Jan Duspěva, šéf největšího českého distributora pohonných hmot, státní firmy Čepro.

„Na čerpacích stanicích Benzina v současné době doprodáváme stávající zásoby směsné nafty B30 a nové dodávky již neplánujeme,“ říká Radka Marková z komunikačního oddělení Unipetrolu.

Plní se tak scénář, který někteří předpovídali, tedy konec prodeje vysokoprocentních biopaliv. „Je brzy dělat závěry, ale zdá se, že prodeje vysokoprocentních biopaliv poklesnou zcela fatálně,“ myslí si Jan Mikulec z asociace velkých petrolejářů ČAPPO.

Situace s byznysem výrobců biopaliv nezamávala. „Pocítíme nárazovitý výpadek poptávky z důvodu ukončení prodeje vysokoprocentních biopaliv. Velikost trhu však zůstane v ročním vyjádření stejná. Počítáme s tím, že v průběhu roku bude výpadek nahrazen povinným přimícháváním – neboli distributoři budou muset do každého litru benzinu a nafty nalít v plné míře biosložku, aby splnili emisní závazky,“ říká Martin Kubů, ředitel divize pohonných hmot společnosti Agrofert, kam patří největší domácí výrobci biopaliv Preol a Primagra (součástí koncernu Agrofert je i společnost MAFRA, vydavatel portálu iDNES.cz, – pozn. red.).

Proč nezájem o biopaliva vadí?

Náhlý pokles zájmu o vysokoprocentní biopaliva má na svědomí skokové zvýšení spotřební daně od Nového roku. Česko to muselo udělat na nátlak Bruselu, protože loni daňovou podporu přehnalo.

Nové spotřební daně tak nejvíc prodražily bionaftu, která se předtím vůbec nedanila, její cena poskočila o 4,59 koruny. Opětovné snížení daní se plánuje na druhou polovinu roku 2017. Jestli to však jejich prodejům pomůže, bude záviset i na vývoji cen ropy. Barel se prodává nejlevněji za posledních 12 let, což hovoří v neprospěch biopaliv.

Jenže Česko musí snižovat emise skleníkových plynů a povinné přimíchávání do běžných paliv už nestačí. „Biopaliva nás přibližovala ke splnění těchto cílů. S ohrožením prodeje vysoce koncentrovaných biopaliv je ohroženo i plnění prvního cíle v roce 2017, což je za pouhý rok,“ říká Jan Mikulec z ČAPPO.

Ministerstva proto budou muset během několika měsíců přijít s řešením. Zatím nic připraveného nemají. Zemědělství, finance a průmysl si dotazy MF DNES přehazovaly jako horký brambor. Ministerstvo životního prostředí napsalo, že situaci bude analyzovat a „připraví opatření“. Navrhuje například snižování emisí pomocí podpory zkapalněného ropného plynu (LPG), zemního plynu (CNG/LNG) a elektrické energie pro elektromobily. To stačit nebude – aut na plyn a proud u nás jezdí něco přes šest tisíc, zatímco osobních aut přes 1,3 milionu.

Jednou ze skutečně účinných možností je například přimíchávat více biosložky do běžného benzinu a začít vyrábět nový druh ekologičtějšího biopaliva HVO. „Je to palivo budoucnosti,“ říká v rozhovoru pro MF DNES Petr Jevič z Výzkumného ústavu zemědělské techniky a ředitel Sdružení pro výrobu bionafty.

zdroj: idnes.cz

Příspěvek Bionafta končí. Nová daň a levná ropa ji bleskově vytlačily z trhu pochází z QUITEC

Ke konci června v naší zemi fungovalo už 3819 veřejných pump přístupných pro všechny zákazníky. Jejich počet tak meziročně vzrostl o 54.

Česká republika vede v počtu obyvatel na jednu čerpací stanici i v četnosti pump na dálnicích.

Vyplývá to z aktuální zprávy ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), které počet čerpacích stanic v ČR eviduje. Při započítání neveřejných pump a pump s vymezeným přístupem bylo pak v ČR k 31. červnu provozováno 7045 pump, o 55 víc než loni ve stejném období.

MPO ale upozorňuje, že při interpretaci údajů celkového počtu stanic je nutné brát v úvahu, že evidence je vytvářena podle vlastníků pump. „Z tohoto důvodu tak v řadě případů, a to zvláště u veřejných stanic LPG umístěných v areálech standardních čerpacích stanic jiných vlastníků, dochází k tomu, že na jedné lokalitě mohou být evidovány dvě čerpací stanice. Přitom obsluha stanice je zpravidla jedna pro celý areál,“ uvádí zpráva MPO.

S dalším rozvojem LPG a stlačeného zemního plynu CNG počet těchto případů ještě roste. Počet stanic jenom na LPG podle ministerské statistiky meziročně stoupl o dvacet a stanic pouze na CNG o devět. Standardních čerpacích stanic, které nabízejí benzín, naftu i plyn, přibylo za rok 23.

Rájem pumpařů

Ve srovnání s okolními státy vychází Česko jako pumpařská velmoc. Dlouhodobě vede v ukazatelích počtu obyvatel na jednu veřejnou čerpací stanici i v četnosti pump na dálnicích.

Podle předsedy představenstva Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivana Indráčka by v České republice přesto mohly v příštích letech další čerpací stanice ještě vzniknout.

Důvodem je souboj současné české jedničky maloobchodního trhu, společnosti Benzina petrochemického holdingu Unipetrol s maďarským ropným holdingem MOL. Ten má v naší zemi od 1. srpna, kdy převzal pumpy Agip, už 316 čerpacích stanic, jen o 23 méně než Benzina.

Unipetrol ve své strategii do roku 2017 plánuje, že Benzina na tuzemském maloobchodním trhu s pohonnými hmotami dosáhne dvacetiprocentního podílu (nyní má 15,2 procenta).

Šéf MOL v ČR Attila Dsupin naopak vyhlásil, že MOL chce být na tomto trhu jedničkou.

zdroj: PRÁVO, Středa 5. srpna 2015

Příspěvek Čerpacích stanic v Česku opět přibylo pochází z QUITEC