Visa Transaction Advisor dodává maloobchodníkům s palivem nástroj potřebný k aplikaci náhledu do transakcí Visa probíhajících na čerpací stanici v reálném čase,“ tvrdí Mark Nelsen, senior vice president společnosti Risk Products, Visa Inc.

Čerpací stanice, především ty s venkovními terminály „zaplať na pumpě – pay-at-the-pump“, jsou náchylné ke zneužití, jelikož zločinecké kruhy mohou jednoduše použít ukradené nebo padělané kreditní karty k zakoupení velkého množství paliva, aniž by došlo k zaznamenání takového skutku.

Každopádně, s VTA je vložená karta analyzována včetně její historie transakcí, zahrnutí do kompromitace nebo ohrožení dat, a dalších údajů, díky kterým je možné jí shledat rizikovou, což může mít za následek potřebu dalšího ověření držitele karty předtím, než je palivo čerpáno. Podle průzkumu Visa podvodníci obvykle místo dokončení transakce odjedou.

VTA je překlenovacím řešením platební společnosti, zatímco maloobchodníci s palivy pracují na implementaci čipové technologie EMV, což je mechanismus chránící před podvody způsobenými padělanými platebními kartami.

Zdroj: petrolplaza.com

Příspěvek Dodatečné zabezpečení Visa pomáhá snížit počet podvodů na čerpacích stanicích pochází z QUITEC

Poplatky u debetních karet se zastropují na 0,2 procenta a u kreditních karet na 0,3 procenta. Průměr v Česku je nyní zhruba jedno procento. Regulace tak sníží náklady obchodníkům, promítnutí do cen je však diskutabilní.

Omezení poplatků má přinést roční úsporu 730 milionů eur (20 miliard Kč) na straně spotřebitelů a šest miliard eur (163,6 miliardy Kč) na straně obchodníků. Nová pravidla mají platit od září. Formálně je ještě musí schválit Rada ministrů.

Podle zpravodaje EP Pabla Zalby nové předpisy vytvoří rovné podmínky pro platby v celé Evropě. „Měly by zvýšit transparentnost poplatků, podpořit hospodářskou soutěž a umožnit jak maloobchodníkům, tak uživatelům zvolit si takové schémata platebních karet, které jim nabízejí nejlepší podmínky.“

„Regulaci tvrdě prosazovali maloobchodníci, proto je nyní vyzýváme, aby skutečně úspory přenesli na zákazníky a aby s námi spolupracovali na zvyšování zákaznického komfortu. Předchozí zkušenosti ze zemí jako Austrálie nebo Spojené státy nicméně ukazují, že ke snížení cen nedošlo. Naopak praxe ukázala, že z regulace vyšli hůře spotřebitelé, protože došlo ke zvýšení nákladů na karty,“ vyjádřil se František Jungr, manažer pro regionální rozvoj společnosti Visa Europe.
Mezibankovní poplatek

Poplatek, který za každou karetní transakci platí banka obchodníka bance, která kartu vydala. Průměrná výše na trhu se nyní pohybuje okolo 1 procenta z platby. Evropské nařízení o mezibankovních poplatcích výši mezibankovního poplatku zastropuje na 0,2 % pro debetní karty a 0,3 % pro kreditní karty.

Výši poplatků určují společně banky a společnosti vydávající karty, jako je Visa nebo MasterCard. Podle Evropské komise, která návrh na omezení poplatků předložila v roce 2013, ale banka obchodníka přenáší mezibankovní poplatek na něj v podobě poplatků. Obchodník to pak promítne do ceny zboží nebo služby, aniž si toho je vědom zákazník – i ten, který platí hotovosti.

Výše mezibankovních poplatků se výrazně liší mezi členskými státy. V České republice patří podle komise v Evropské unii k nejvyšším – u Visa i MasterCard se v průměru pohybuje kolem 1,2 procenta. Vyšší úroveň je jen v Polsku, na Kypru, a v případě karet Visa v Německu.

Odpůrci regulace, tedy především právě vydavatelé karet, tvrdí, že je lepší vše nechat na působení trhu. Banky prý nakonec stejně přenesou ztráty po snížení poplatků na obchodníky a majitele karet, a to zvýšením ročního poplatku za užívání karty.

zdroj: iDNES.cz

Příspěvek Evropský parlament schválil snížení poplatků za platbu kartou pochází z QUITEC